(Caracal caracal)
Popis a zajímavosti
Karakal je středně velká kočkovitá šelma, známá svou silnou postavou a dlouhýma nohama. Má vynikající skokanské schopnosti, dokáže skočit do výšky až 3 m, což mu pomáhá při lovu. Jeho charakteristické černé štětinky na uších jsou jedním z jeho nejvýraznějších rysů.
Karakal je samotářský tvor, který si chrání teritorium o velikosti 20 až 60 km². Komunikuje pomocí hlasových signálů a pachových stop.
Samice rodí obvykle 1 až 3 mláďata, o která pečuje přibližně 9 měsíců.
Karakal je považován za druh, jehož populace klesá kvůli lovu a ztrátě přirozeného prostředí.
Přirozené prostředí
Přirozené prostředí karakala (Caracal caracal) zahrnuje suché a otevřené krajiny, kde se cítí nejlépe. Nejčastěji se vyskytuje v:
Savanách: Suché travnaté oblasti s roztroušenými stromy a keři.
Stepích: Otevřené oblasti s nízkou vegetací a travnatými plochami.
Polopouštích: Suché oblasti s minimální vegetací, často skalnaté a kamenité.
Okrajích lesů: Oblasti na hranicích lesů, kde se mísí stromy a otevřená krajina.
Karakal se dokáže přizpůsobit i horským oblastem, přičemž obývá i oblasti ve výškách až 2 500 m n. m. Vyhýbá se však příliš hustým lesům a tropickým deštným pralesům, kde je nízká dostupnost potravy.
Výskyt
Karakal se vyskytuje v různých oblastech Afriky, Středního východu a jižní Asie. Najdeme ho v severní a západní Africe, včetně oblasti Sahary, a na Středním východě, od Turecka po Írán. V jižní Asii obývá Pákistán, Indii a Afghánistán. Karakal preferuje otevřené krajiny, jako jsou savany, stepě a polopouště, a vyhýbá se hustým tropickým deštným pralesům.
Potrava
Karakal je masožravec, jehož strava se skládá převážně z malých a středně velkých savců, ptáků a někdy i plazů. Mezi jeho hlavní kořist patří králíci, hlodavci, antilopy, ptáci a menší kopytníci. Karakal je vynikající lovec, který využívá svou rychlost, sílu a skokanské schopnosti k ulovení kořisti. V noci loví převážně samotně, ale někdy může lovit i v párech.